FAQ

V roce 2008 byla vydána zákonná vyhláška č. 23/2008 Sb. (tj. sbírky zákonů – neznalost zákona neomlouvá), která byla novelizována v roce 2011 zákonnou vyhláškou č. 268/2011 Sb.

Zde je jednoznačně definován požadavek, aby volně vedené vodiče a kabely – tj. kabelové trasy (tj. kabely + vždy jejich upevnění – např. žlaby, příchytky …) splňovali klasifikaci Pxx-R či PHxx-R s požadavkem, že tato klasifikace se prokazuje zkouškou. Původně zkoušku s následně možnosti použití určoval zkušební předpis vydaný Akreditovanou zkušebnou Pavus a.s. pod názvem ZP-27/2008, od 1.3.2016 byl tento zkušební předpis nahrazen Českou technickou normou ČSN 73 0895 – Požární bezpečnost staveb – Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace výsledků zkoušek.

Od března 2016 byl tento zkušební předpis nahrazen ČSN 73 0895.

Správné označení (klasifikace) těchto tras, jak dle původního ZP-27/2008, tak i dle nové ČSN 73 0895 je: Pxx-R, resp. PHxx-R, kde:

P resp. PH … je požární scénář - tepelná expozice podle příslušné teplotní křivky teplota/čas

xx … je klasifikační doba (minimální doba v minutách, po kterou kabelová trasa zachovává svou funkčnost)

R … je třída požární odolnosti úložných, závěsných nebo opěrných konstrukcí a jejich spojovacích prvků

Dle ČSN 73 0895, bod 5.2.1 mohou Třídy funkčnosti při požáru být:

Zároveň je třeba mít na zřeteli, že vhledem k dobu tání mědi není pro klasifikaci kabelů s měděnými jádry uložených v nechráněné kabelové trase použitelná třída P120-R. V případě hodnocení kabelů třídou PHx-R je možné využít všechny třídy.

Požární klasifikace se uvádí buď dle tzv. nenormované teplotní křivky PH (uvedené třídění se vztahuje k působení plamenného zdroje o konstantní teplotě 842 °C. Předepsaná teplotní/časová křivka po prvních 30 minut sleduje normovou teplotní/časovou křivku (ČSN EN 1363-1) a pak zůstává konstantní), nebo dle tzv. normované teplotní křivky P (uvedené třídění se vztahuje k expozici normovou teplotní/časovou křivkou (ISO 834) – po 30-ti minutách je teplota 842°C, po 90-ti minutách je teplota ve zkušební peci vyšší než 1000°C ).

Splňuje-li kabelová trasa požadavky klasifikace Px-R s příslušným časem, splňuje tak i všechny požadavky pro klasifikaci funkčnosti s požadavkem konstantní teploty 842°C PH-R se stejným nebo kratším časem.

V ČSN 73 0895 jsou tyto Požární scénáře jednoznačně definovány v kapitole 5.2 – Třídy funkčnosti při požáru

Bohužel, dle platné legislativy to není správné. Trasy s touto klasifikací byly sice odzkoušeny dle ČSN 73 0895 (či dříve dle ZP-27/2008), ale tato umožňuje zkoušky dle následujících teplotních scénářů:

1. Normovaná teplotní křivka – je klasifikována třídou funkčnosti „P“ a splňuje požadavek dle vyhlášky č. 268/2011Sb. na klasifikaci Px-R.

2. Konstantní teplota 842°C – je klasifikování třídou funkčnosti „PH“ a splňuje požadavek dle vyhlášky č. 268/2011Sb. na klasifikaci PHx-R

3. Působení podle jiného požárního scénáře na základě požadavku zadavatele zkoušky – dle bodu 5.2.3. - funkčnost kabelové trasy je při tomto scénáři klasifikována popisem požárního scénáře a dobou funkčnosti. – toto by splňovalo požadovanou klasifikaci pouze tehdy, že by bylo odzkoušeno na vyšší teplotu, že teplotní scénáře „P“ či „PH“ tj. min. 842°C – což uvedených 750°C jednoznačně není a tudíž pokud je trasa klasifikována „pouze“ P750x-R – tato trasa NESPLŇUJE zákonem požadovanou klasifikaci na Px-R či PHx-R.

Ne, to není možné. U normových tras platí přenositelnost výsledku zkoušky na stejnou normovou konstrukci jakéhokoliv výrobce. Jinak řečeno, u normových konstrukcí lze použít „jakýkoliv“ kabel za zásadní podmínky, že tento kabel byl odzkoušený na stejné normové konstrukci od jakéhokoliv výrobce za podmínky, že bylo odzkoušeno dle ČSN 73 0895 (či dle ZP-27/2008) se stejnou či vyšší klasifikací.

Ne, bohužel tomu tak vždy nemusí být. To, že někteří z výrobců kabelů udávají v označení kabelů určených pro trasy se zachováním funkčnosti při požáru, případně nechávají na jejich plášť tisknout označení některé z klasifikačních tříd, která tyto kabely v některých trasách splňují, neznamená, že uvedené klasifikační třídy tyto kabely vždy splňují ve všech instalacích.

Dokonce jsem byl svědkem demontáže instalace kabelu, který měl na svém plášti vytištěno „…PH120-R …“, ale jak se při kontrole dokladů ukázalo, tento kabel byl sice v této kabelové trase odzkoušený dle ZP-27/2008, ale pouze při konstantní teplotě 750°C a tak nesplňovat požadovanou klasifikaci Pxx-R ani PHxx-R.

Doporučuji, pokud chcete mít jako zhotovitel instalace jistotu, požadovat vždy doklady o splnění příslušné klasifikace od zkušebny s příslušnou akreditací (v ČR na tyto zkoušky má akrediraci pouze Pavus a.s.).

Označení B2_cas1d1, resp. B2_cas1d0 označuje kabel, který je „samozhášivý a bezhalogenový“. Trubka je posuzována jako dodatečný plášť kabelu a proto, pokud na samozhášivý a bezhalogenový kabel nainstalujete trubku, která toto nesplňuje, degradujete kabel na úroveň této trubky.

POZOR –  samozřejmě neplatí, že instalací obyčejného kabelu do samozhášivé, bezhalogenové trubky získá tímto kabel certifikaci B2_cas1d1…

S tímto certifikátem od výrobce kabelů máte jistotu pouze poloviční. Jak uvádíte, máte potvrzení od výrobce kabelů, že tento kabel, na uvedené normové konstrukci, splňuje klasifikaci P90-R. Otázkou ale je, zda Vámi použitá nosná konstrukce (jednotlivé příchytky jsou brány jako nosná konstrukce), splňuje taktéž minimálně požadovaných P60-R. Toto Vám musí doložit příslušným dokumentem výrobce těchto příchytek (tj. normového nosného systému).

Pokud by například výrobce těchto příchytek realizoval zkoušky dle ČSN 73 0895 (dříve dle ZP-27/2008), ale podle PH teplotní křivky, max. klasifikace tohoto systému bude PH120-R. A to by znamenalo, že i když bude použit kabel s klasifikací P90-R a příchytky s klasifikací PH120-R (což je pouze PH120-R = P30-R), výsledná klasifikace trasy je pouze P30-R a požadovaných P60-R byste v tomto případě nesplnil.

Jedná se „pouze“ o katalogový list – tj. interní dokument, který žádným způsobem nemůže nahradit příslušný certifikát akreditované zkušebny.

V katalogovém listu je tučným písmem uvedeno, že tyto kabely splňují požadavky dle IEC 60332.1 and IEC 60332.3-24 Cat. C a teprve pod tím se uvádí certifikace dle DIN 4102,12 (to není nic proti ničemu, ale je to trošku podivné …).

Uvedená norma DIN 4102,12 je sice evropská, ale v ČR platí české zákony, které prostřednictví zákonné vyhlášky Ministerstva vnitra č. 23/2008Sb. novelizovanou zákonnou vyhláškou č. 268/2011Sb požadují pro trasy se zachováním funkčnosti při požáru klasifikaci Pxx-R, resp. PHxx-R – tu lze získat pouze zkouškou dle ČSN 73 0895 (dříve dle ZP-27/2008). Přepis zkoušky dle DIN4102,12 na klasifikaci dle ČSN 73 0895 není možný.

I v katalogovém listu je uvedeno, že pro instalaci dle DIN 4102,12 se musí postupovat dle příslušné zkoušky (stejně jako i dle české normy se musí instalovat tak, jak bylo odzkoušeno) – bližší informace o nosným systému zde uvedeny nejsou – bez nich ale nelze instalovat.

V každém případě doložený katalogový list nic nedokládá, a protože zde ani není uvedená klasifikace dle ČSN 73 0895, předpokládám, že ji tento kabel nesplňuje.

Samozřejmě skutečnost, že zákonem požadovaná klasifikace v „některém dokumentu“ uvedena není, ještě neznamená, že jí tento kabel určitě nemá. Je proto poté nutno požádat o příslušné dokumenty a pak se rozhodnout. Je třeba si uvědomit, že za dílo vždy odpovídá zhotovitel díla …

Na začátku je nutné odpovědět na zásadní otázku:

Jedná se o:

I. kabelové trasy s požadavkem na zachování funkčnosti při požáru (dle požadavku vyhlášky č. 23/2008Sb ve znění č. 268/2011Sb.) – tj. klasifikované dle ČSN 73 0895

nebo

II. jedná se o kabelové rozvody „pouze“ s požadavkem na B2 ca s1d1 (či d0) – tj. – podmínkou je tudíž pouze klasifikace kabelů dle příslušné normy – laicky řečeno kabely musí být samozhášivé a bez halogenové – samozřejmě s příslušnou klasifikací.

Rozdíl – po právní stránce, ale i po té praktické – je obrovský.

V prvním případě (kabelové trasy s požadavkem na zachování funkčnosti při požáru) se jedná o trasy, kde je zapotřebí, aby pro tyto kabelové trasy byly použity kabely nejen s certifikací B2 ca s1d1 ( či d0 ) , ale aby bylo požárně odolné i kompletně jejich uložení a kotvení. Praktickým ukazatelem totiž je, že tyto kabelové trasy budou dodávat elektrickou energii i v případě, že budou „v ohni“ – a to po požadovanou dobu – jak stanoví ČSN 73 0895 (klasifikace Pxx-R či PHxx-R).

V druhém případě – tj. kabely „pouze“ s klasifikací B2 ca s1d1 ( či d0 ) – „v ohni“ tyto kabely nenavýší požární riziko – tj. tyto kabely nebudou „vylučovat halogeny“ a nebudou po sobě šířit oheň. Ale bohužel během několika minut přestanou prakticky fungovat (zkratují se či přehoří).

Pokud se dotaz ohledně možnosti natírání kabelů týká kabelových rozvodů „pouze“ s požadavkem na B2 ca s1d1 ( či d0 ) – pokud to schválí výrobce kabelů – nevidím v tom problém – ale schválení výrobce kabelů s upřesnění typu barvy atd. je prioritní podmínkou, bez které nátěr nelze aplikovat.

Pokud se ale dotaz ohledně možnosti natírání kabelů týká kabelů použitých v kabelových trasách se zachováním funkčnosti při požáru – v tomto případě to není vůbec možné. Ani certifikovaný „protipožární nátěr“ nedokáže „vykouzlit“ kabelovou trasu se zachováním funkčnosti při požáru.

Prakticky jde o to, pokud si představíte, jak fungují tyto speciální kabelové trasy se zachováním funkčnosti při požáru – kabel tzv. v ohni keramizuje (hodně laicky – vytváří speciální tepelně izolační vrstvu) v ohni při teplotě cca 200°C. Pokud je na plášti kabelu cokoliv – nátěr, barva, i třeba obyčejný Primalex – kabel tuto speciální ochranu nevytvoří, jak má (barvy mají teplotu hoření cca 400–800 °C dle typu barvy) a po dosažení kritické teploty okolo 600 °C se kabel zkratuje – a nefunguje……. Čímž dojde k vyřazení PBZ a možnému ohrožení „osob, zdraví a majetku“.

Proto se nikdy nesmí kabely v těchto speciálních trasách (kabelové trasy se zachováním funkčnosti při požáru) natírat. Norma ČSN 73 0895 sice umožňuje za jednoznačně definovaných podmínek natřít barvou Nosné konstrukce (tj. žlaby či žebříky) – ale nikdy ne kabely.

Zároveň to nedovolují další normy řady ČSN 73 08xx a dále již uvedená vyhláška č. 23/2008 Sb. ve znění č. 268/2011 Sb. Další podobné zákazy najdeme prakticky ve Vyhlášce o požární prevenci č. 246/2001Sb. atd.

I všichni výrobci těchto speciálních kabelů (pokud jsou použity v kabelových trasách s požadavkem na zachováním funkčnosti při požáru) jakékoliv natírání těchto kabelů zakazují.

Na závěr si dovoluji upozornit, že při předání zakázky zhotovitel díla podepisuje §6 +  §10 vyhl. č. 246/2001 Sb. (tzv. Vyhlášky o požární prevenci) – potvrzuje, že dílo je namontováno v souladu s právní předpisy atd. - tj. pokud není – musí to montážní firma napravit na své náklady. Za dílo (tj. za správnou montáž PBZ) odpovídá zhotovitel díla = montážní firma (tj. ne architekt investora i když i ten je velmi důležitý).